Jak jinak - jak to děláme, když se vědomě spojujeme s přítomností
Dáváme prostor každému, kdo k nám přijde, aby se projevil takový, jaký je. V tom prostoru je zájem, bdělá přítomnost, respekt a zvídavost. Prostor a opravdové přijetí toho, co je, jsou esenciální u jakéhokoli léčení. Schopnost dát sobě a druhým prostor, a přijmout sebe a druhé takové, jací jsou, je každo-momentový trénink nás všech. Dávat vědomou pozornost dechu pomáhá v uvědomování si sebe sama v těle, a zároveň pomáhá odvést pozornost z naší mysli do našeho středu.
Tělo je náš hmotný aparát, bio-robot, který potřebuje být vyživován naší bdělou přítomností. Pokud neumíme být v těle, naše fyzické tělo strádá. Tělo tak přestává být naším podporovatelem a může se stát naším nepřítelem. Pocity, emoce, energie v těle jsou ve své esenci neutrální, respektive je v nás prostor schopný přijímat všechny druhy emocí. Tato kapacita není většinou využívána a místo toho je v nás silně zabudováno, že některé pocity chceme vyvolávat a opakovat a jiné naopak nezažívat. Z takového fungování vzniká disharmonie, která se může projevit různými fyzickými, mentálními a emocionálními problémy.
Mysl je skvělým nástrojem, který, když je dobře používán, může přinést mnoho dobrého. My lidé jsme však tento nástroj zaměnili za naše já. Jsme přesvědčeni o tom, že to, co si myslíme, tím jsme a bereme své myšlenky jako univerzální pravdu. Realita však ukazuje, co člověk, to jiná pravda. Vnímat svět pouze ze své perspektivy přináší nedorozumění, potřebu mít věci po svém, neklid, boj, soudy, negativní hodnocení, touhu po kontrole a lpění na intelektuálním pochopení. Většina z nás takhle funguje, aniž si to uvědomuje, anebo to považuje za přirozený stav mysli. Někteří lidé a některé děti mají mysl, která má tendenci je zcela ovládat a skrze ně tak ovládat své okolí. Mysl vydává stále dokola impulzy k určitému způsobu myšlení, které se stává omezením, bere si téměř veškerou pozornost a pro člověka je obtížné pozornost odklonit. U každého z nás je způsob myšlení specifický, ale společnými jmenovateli nezdravé mysli mohou být například rigidita, obsese, nutkavost, neústupnost, ovládání situace a řízení lidí podle požadavků mysli, stranění se druhým lidem a vytváření si extrémních vztahů s věcmi. Když se poctivě podíváme na fungování našeho myšlení, zjistíme, že my všichni projevujeme ve větší či menší míře známky nezdravého myšlení. Toto uvědomění může pomoci začít poznávat já a myšlenky, tedy možnost zjistit, že myšlenky nejsou já.
Někteří z nás vykazující extréměji nezdravé projevy myšlení, chování a emocionálního vyhodnocování a z něj vycházející krajní projevy. Tyto bytosti nás doslova nutí podívat se na sebe, své děti, druhé a svět jinýma očima. Když si začínáme uvědomovat, že nejsme naší myslí, naším tělem a našimi emocionálními projevy, máme šanci na úplně nový pohled. Můžeme objevovat, že jsme ve své esenci řídícím elementem, zdrojem stvoření, nekonečným vědomím. Pro tuto chvíli obývající konkrétní tělo, s konkrétní myslí a konkrétními emocemi. Zároveň si však můžeme uvědomit, že se vše neustále proměňuje, tedy i naše tělo, naše mysl a naše emoce. Z této perspektivy vše vypadá jinak. Já si může začít být vědomo sebe sama jako prostoru, ve kterém myšlenky, emoce a fyzické vjemy přicházejí a odcházejí, a má možnost volit, co živí a co ne. To, čemu věnujeme pozornost roste a to, od čeho odkláníme pozornost, se nás pouští, odchází. Přirozenost mysli je ticho, a zároveň je k dispozici k různorodému využití.
U nás v AUT dáváme vědomou pozornost na Univerzální JÁ – centrum pozornosti je usazeno v srdci a ne v mysli. Je to způsob, který je potřeba trénovat, aby se stal přirozeným. Interakce, která vychází z čistoty srdce a ne z naučených konceptů mysli, umožňuje léčení. S průvodcem a skrze celou řadu přístupů a technik se vědomě odprošťujeme od naprogramovaných osobních úsudků, představ a očekávání. Lehký, radostný, pevný a laskavý přístup umožňuje se poznávat a svobodně se projevit. Prostor a svoboda přináší oboustrannou důvěru a přirozené objevování jeden druhého. Odhození toho, jak by to mělo vypadat, jsou klíčem k otevření. Jakmile se cítíme svobodně a bezpečně, a jsme obklopeni harmonickou přítomností, začneme se plně projevovat se vším, co k nám patří. Nedáváme tomu žádnou nálepku, naopak podporujeme to, ať se cítíme dokonalí takoví, jací jsme v danou chvíli. Z tohoto místa přijetí, může docházet k přirozenému převibrovávání našich fyzických, emocionálních a mentálních těl. Vytvořená důvěra, bezpečí a vzájemnost, umožňuje vstoupit do náročných projevů mysli, těla a emocí. Takový vztah dovoluje vytáhnout projevy nepodporující zdraví a podívat se na ně přímo. Zdraví nepodporující projevy se proměňují tím, že nejsou živeny našimi reakcemi, naší pozorností a naší vnitřní aktivitou, a místo toho jsou nahlíženy z místa vnitřního vyrovnání, klidu a hlubokého poznání. Zároveň jsou ukazovány a učeny jiné - život podporující projevy těla, mysli a emocí. Nejde o to, co učíme, ale jak to učíme. K léčení dochází na všech rovinách a u všech zúčastněných. Všichni v sobě můžeme integrovat a harmonizovat strachy, úzkosti, touhy, potřeby, nejistoty a bolesti. Průvodci, kteří odrážejí průzračnost a čistotu vědomí dávají příležitost k překonávání limitů těla, mysli a emocí.
Každý průvodce má své vlastní zaměření a přístup. V každé fázi k nám přichází přesně ten člověk, který nám má něco ukázat, něco pomoci nahlídnout, něco zprostředkovat, něco osvobodit.
